Petrův Zdar !


Rady & Triky

1. Když rybáři často chodí na jedno místo tak tam se rybám asi daří, tak to tam skuste i vy.

2. Sežeňte si co nejvíce informací o místě kde chcete rybařit. Například na co tu rybu chytli ap.

3. Za deště rybám chutná.

4. Nečekaný stín na vodě může ryby vyplašit nebo alespoň zpozorní a uplavou.

5. V noci choďte opravdu potichu protože vaše kroky jsou slyšet lépe než ve dne.

6. Jehly a jejich použití - Velmi krátká jehla:slouží k propichování tužších nástrah. Nápadně krátká propichovací část je velmi pevná a při propichování se (jako jedna z mála) tak často nezdeformuje. Je vhodná i na propichování malých nástrah, protože perfektně drží směr vpichu a obvykle vyjede z nástrahy tam, kde to očekáváme - přesně uprostřed. Používáme ji na malé průměry boilie, menší pellety, hrách, kukuřici, brambor apod. Dlouhá jehla: Používáme ji většinou při chytání s PVA šňůrkou. Jehla je opatřena háčkem bez krycího mechanizmu, protože krycí jazýček by mohl trhat jemná vlákna PVA šňůrky. Vrtáček: Používá se tehdy, když je materiál nástrahy buď tak tvrdý, že se nedá jehlou propíchnout, anebo tak křehký, že při pronikání jehly praská.

7. Průzkum dna neznámých vod - Co budete potřebovat?: Libovolný prut s navijákem, na kterém budete mít asi třicítku vlasec, může být i jiný, ale musí unést olůvko, které by mělo vážit v rozmezí 50 až 80g. Na tvaru olůvka nezáleží, hlavně musí být dostatečně pevné a držet pevně u dna. Mohlo by se vám totiž stát, že se olůvko bude nadzvedávat ode dna a měření by mohlo být nepřesné. Jak změříte hloubku ?: Na vlasec přidejte splávek. Změřte si vzdálenost splávku od zátěže. Navázaný prut nahoďte do míst, kde chcete zjistit hloubku. Potom pomalu vypněte vlasec a pomocí splávku zjistíte hloubku v daném místě.
Prozkoumání dna: Po nahození olova mějte prut v ruce tak, aby svíral úhel asi 45° a pomalu přitahujte zátěž k sobě. Prut využívejte jako páčidlo a pohybujte s ním i do stran. Soustřeďte se na špičku prutu a vnímejte i vibrace, které způsobuje olůvko poskakující po dně. Tvar dna se projeví hlavně na prutu. Můžete rozpoznat tyto typy dna: Dno s řasami: Jestliže na dně budou řasy, budete cítit, jak vám v nich olovo uvízlo a koncový díl prutu se ohne, až když zaberete a vytrhnete ho ze dna, potom ucítíte jak prudce povyskočilo. Bahnité dno: Špička prutu se vám ohne až tehdy, když prudce zaberete a vytrhnete olovo ze dna, nebudete cítit žádné vibrace. Písčité dno: Zátěž se po něm bude pohybovat velmi hladce a lehce, prut zůstane v klidu.
Štěrkové dno: Budete cítit vibrace, které rozechvějí vlasec, jak je olovo táhnuto přes kamínky. Jílovité dno: Zátěž se do dna značně zaboří a uvolníte ho až po razantním záběru.

8. Některé druhy ryb mají rády překážky ve vodě.

9. Lepší je chodit na ryby ráno, večer a v noci.

10. Jak uvolnit uvázlou nástrahu. Lovíme-li např. plovoucím woblerem, je poměrně velmi často účinné při uváznutí pouze povolit šňůru (např sklopením prutu apod.). Nástraha se ve velkém množství případů uvolní (pokud visí např. za kamen) sama svým vztlakem. Teprve, když se tato varianta nepodaří, nastupují další možnosti. Lehké pocukávání - Nástrahu můžeme vyprostit i jemným pocukáváním. Mnohdy totiž háček nevězí ve vázce pevně a sám se uvolní. Kdybychom hned zkraje použili hrubou sílu, může se nástraha naopak zachytit ještě pevněji. Vybrnknutí - Nezabere-li ani jedna z předchozích fint, či ji není možné použít, můžeme se pokusit o tzv. "vybrnknutí". Celý vtip spočívá v tom, že vyšponujeme prutem vlasec zhruba v pravém úhlu, při čemž si pomůžeme rukou, jak je vidět na obrázku. Poté pustíme vlasec či šňůru z ruky a současně povolíme prutem. Prudký náraz se přenese až na nástrahu a může ji uvolnit. Celý postup opakujeme třeba i desetkrát, než se to podaří. Změna úhlu - Pokud jsme dosud nebyli úspěšní, pak dalším krokem, který může vést k uvolnění nástrahy, je změna úhlu vyprošťování. Mnohdy stačí udělat po břehu několik kroků a opakovat pokusy o vytažení, doprovázené třeba i "vybrnkáváním". Pomoc vodního proudu - Lovíme-li na řece a nástraha se nám zavěsí na dně směrem po proudu, bývá účinné nechat proudem vymotat z cívky několik metrů vlasce a potom prudce švihnout prutem směrem k nám. Vlasec se opře o proud a na nástrahu zapůsobí tahem směrem od nás. Opět je vhodné v případě neúspěchu celý postup několikrát zopakovat. Vyproštění pomocí větve nebo jiného plovoucího předmětu -Výraznějšího efektu, než je popsán v bodě č. 5 dosáhneme za použití suché větve, věnce z trávy či podobného plovoucího předmětu. Ten navlékneme na vlasec a spustíme jej po něm vodou směrem k nástraze. Jakmile je nad nástrahou, nebo už za ní, můžeme se pokusit ji švihem prutu uvolnit. Principem obou metod je působení na nástrahu ze zcela jiného úhlu, než nám podmínky na břehu umožňují. Pomocí tyče nebo hrábí - Uvázneme-li nástrahou téměř na dosah, můžeme se pokusit ji uvolnit za pomoci delší větve. Princip spočívá v tom, že po silonu nebo šňůře dojedeme vidličkou na větvi až k nástraze a pak ji z vázky "vyšťouráme". Vlasec při tom musí být neustále napnutý, jinak nám z koncové vidličky sjede. Tento způsob vyproštění je poměrně účinný. Velmi dobré je požití hrábí na dlouhé násadě. Pokud s nimi dosáhneme na dno do míst, kde nástraha vězí, tak je ve většině případů vyhráno. Jen je poněkud problematické s sebou takovou pomůcku k vodě nosit. Vyprošťovač uvázlých nástrah - Pokud to podmínky umožňují, je možné použít komerční nebo podomácku vyrobený vyprošťovač nástrah. Jedná se o těžkou kovovou sponu (karabinu), která je upevněna na pevné šňůře. Vlasec se provleče středem spony a ta se spustí až k nástraze, kde se obvykle některý ze záchytný prvků (řetízek, trojháčky bez hrotů) "potká" s háčky nástrahy, zachytí se za ně a nástraha se dá ze dna vytrhnout. Obvykle dojde k ohnutí háčku, což je ale určitě menší škoda, než ztráta celé nástrahy. Abychom mohli vyprošťovač použít, musíme docílit dostatečného úhlu, aby k nástraze po vlasci "dojel". Nejlépe je vyprošťovač účinný z loďky, na větší hloubce, v menším proudu a blíže ke břehu. Při vyprošťování v silném proudu je potřeba popojít proti vodě a pak teprve vyprošťovač spustit po vlasci ke dnu. Jen tak jej tah vody zanese až k nástraze. Pomalým tahem - V případě, že nám selhaly všechny popisované metody, máme ještě určitou šanci, že nástrahu neztratíme. Šnůru či vlasec sice můžeme "lehce" utrhnout, ale výhodnější je velmi pomalu táhnout směrem k sobě, případně dělat přestávky a pak pokračovat. Mnohdy se tak pomalu narovná háček, uvolní větev ze dna či převalí kamen a my se můžeme radovat z úspěšné záchrany. Doporučuji nevyvíjet tah přes naviják - u silnějších šňůr a vlasců hrozí poškození rolny navijáku či překlapěče. Bezpečnější je uchopit vlasec či šňůru do ruky, případně ji namotat na nějaký klacek, přes rukáv apod. Záchrana splávku - Pokud uvázneme na dně, či jiné překážce, a nepodaří se nám sestavu žádným způsobem vyprostit, můžeme jednoduchým způsobem zachránit alespoň splávek, který bývá z celé montáže nejhodnotnější. Prut odložíme na břehu, namočíme si ruce a silon střídavě napínáme oběma rukama, jako bychom ho "masírovali". Silon přitom necháváme nepravidelně prokluzovat mezi prsty a splávek se pomalu, ale jistě, posunuje díky odstředivé síle směrem k nám. Celý postup opakujeme, dokud na splávek nedosáhneme. Poté se může stát, že silou háček ze dna uvolníme, ovšem již máme jistotu, že o splávek nepřijdeme.

11. Jak se nebát pořádně švihnout při dalekých odhozech - Na velkých vodách, při potřebě hodit pořádně daleko, jsem ocenil radu zkušenějších nalepit si na prst, kterým přidržuji při švihu silon, náplast nebo kobercovou textilní pásku. Funguje to, člověk tak získá důvěru, že mu při ne zrovna včasném puštění silonu neuleti kus prstu a na hodu je to znát.Taktéž je možno použít kožený "nasazovací prst", který se používá ve zdravotnictví v případě pohmoždění či poranění prstů.

12. Jak zjistit vhodný poměr kvalitního a podložného vlasce na cívce navijáku - Mám navijáky Okuma LongBow LB 80 na kapry a velké přehrady a dumal jsem, jak správně určit, kolik mám navinout řekněme levné padesátky, aby se mi tam pak do plné cívky do rovna vešlo řekněme 200 metrů kvalitního a podstatně dražšího silonu. Rada, že na to mám jít obráceně, se mi zamlouvá. Pokud máte náhradní cívku stejné velikosti k navijáku, nechte si natočit nejprve požadovanou délku kvalitního silonu a následně nechte doplnit silnějším levným silonem a nakonec to převiňte na hlavní cívku a kouzlo je na světě.

13. Nestavějte se k rybám nikdy zády.

14. Chlapi bacha, to je věc ! Aby bylo všechno krásné, spokojené i úžasné, musí přijít tahle bomba ... NECHAT ŽENY, TCHÝNĚ DOMA !!!

15. Lov perlínů - Mladí perlíni a plotice jsou si velmi podobní jak barvou, tak tvarem těla a mohou být snadno zaměněni.

16. Lov okounů - Okoun říční je rybou hojně rozšířenou nejen v řekách, jak by mohl napovídat jeho název, najdeme jej ale i v potocích, rybnících, štěrkovnách, přehradních nádržích. Jedná se o rybu, která má z hlediska rozšíření opravdu široký záběr. Je fakt, že ne všude se okouni dorůstají větších velikostí. Pokud se jedná o neúživnou vodu, kde jsou navíc okouni přemnoženi, dojde k jejich zakrnění a zde je pak ulovení většího okouna malým zázrakem. Pokud ale víme o revíru, kde se velcí okouni nacházejí, je chytání na plavanou s rybičkou jedním z nejúčinnějších způsobů lovu.

17. Rybaření v zimě - Zima je pro valnou většinu tuzemských rybářů dobou klidu. Tato situace především souvisí se zakořeněnými návyky českých rybářů, kteří v tuto roční dobu svým obvyklým způsobem lovit nemohou a zkoušet něco nového se jim nechce. Navíc lov v zimním období je dosti náročný, vyžaduje dobrou fyzickou kondici a velmi jemné náčiní, přičemž pravděpodobnost velkého úlovku je několikanásobně menší než jindy.

18. Noční rybolov - Pravá sezóna nočního chytání začíná většinou 15. června. Tato skutečnost souvisí s ukončením hájení dravých ryb, pro většinu rybářů totiž znamená noční lov jedno jediné: lov s mrtvou rybičkou nastraženou na candáta. Ano je to logické, candát je typická noční ryba. S úspěchem můžeme lovit ale i jiné druhy ryb, samozřejmě jsou to další dravci – sumci a úhoři, ale i ryby kaprovité.

19. Plavaná - Další z možných způsobů rybolovu. Jedná se zejména o jemnou plavanou. Při této technice nástraha neleží na dně ale vznáší se ve vodním sloupci. Většinou jsou touto metodou loveny menší druhy ryb, protože se používá jemné náčiní, ale velký kapr nemusí být vyjímkou.

20. Lov ryb  z hladiny - Sedím u rybníka a moje číhátka se už pěknou chvíli ani nepohnuly. Je dusno, ryby nejeví vůbec žádný zájem o mé nástrahy na dně. Jen amuři občas rozčeří svými rypci hladinu rybníka. Teď je ten správný čas pro lov ryb z hladiny.